28. října oslavíme 100 let od založení České republiky. Jak toto kulaté výročí přiblížit našim žákům? Způsobů by se našlo…., ale pro děti bude nejlepší prožitek, ukážeme jim krásu našeho hlavního města Prahy na vlastní oči. Ve čtvrtek 4. října jsme si dali sraz na nádraží v Jaroměři (tímto děkujeme všem ochotným rodičům za odvoz jak k vlaku, tak večer zpět domů). Cesta vlakem nám rychle utekla - hráli jsme slovní fotbal, karty, tichou poštu, kreslili, povídali, sledovali projíždějící krajinu, ale nejlepší ze všeho byl tunel před Prahou! Ing. Petr Tyleček, náš průvodce po Praze (pro Andrejku s Natálkou pan průvodčí) z CA Futura si nás převzal hned na nástupišti. První zastávku jsme měli před hlavním nádražím, kde jsme se dozvěděli, kam půjdeme, a co všechno uvidíme. První na řadě byla Jeruzalémská synagoga postavená v maurském stylu, není tedy divu, že dětem připomínala královský palác z pohádek. Přes Senovážné náměstí jsme došli k Obecnímu domu a Prašné bráně, kde děti nadchnul pouliční „umělec“ s velkým bublifukem. Celetnou ulicí, kde jsme s údivem nakukovali do výloh obchodů, (těch krásných hraček, loutek, hodinek, kabelek a šatů!) jsme došli na Staroměstské náměstí, jak jsme se blížili ke Staroměstské radnici, přibývalo kolem nás lidí, ale i zlatých lidských soch, ty jsme si nemohli nechat ujít – s obdivem jsme je pozorovali. Orloj jsme sice z časových důvodů neviděli v provozu, ale i tak se nám moc líbil. Hlavně hodiny, které umí měřit babylonský, staročeský nebo hvězdný čas. Kříži v dlažbě u Staroměstské radnice je vyznačeno místo popravy 27 českých pánů, aby se nám to lépe pamatovalo, stoupl si každý na jeden kříž. Pak už jsme prošli jen Pařížskou ulicí na Dvořákovo nábřeží a z něho sešli k přístavišti Čechův most. Čekala nás plavba po Vltavě lodí jménem Kotva. Krásné slunečné počasí většinu z nás vylákalo na horní palubu, kde jsme si užívali výhled na Prahu a při tom se stihli i naobědvat. Z přístavu jsme, zase po svých, pokračovali Dvořákovým nábřežím (odkud byl krásný výhled na Pražský hrad i Petřín) kolem Rudolfína ke Karlovu mostu. Tam už děti začaly být netrpělivé, potřebovaly si něco koupit a zatím neměly příležitost. Pan průvodce je uklidnil, že za mostem se dočkají. Na Karlově mostě jsme se prodírali davem turistů, a proto jsme se zastavili jen u sochy Jana Nepomuckého a pohladili si pejska, který nám prý splní přání, pak už jsme „spěchali“ za nákupy i odpočinkem. Dárky i suvenýry máme a můžeme pokračovat přes Malostranské náměstí dál Nerudovou ulicí na Pražský hrad. Cestu do kopce jsme si zpříjemnili hrou - kdo si zapamatuje více štítů na domech. Při hledání jsme se od pana průvodce dozvěděli spoustu zajímavostí o domovních znacích a štítech. Jen co jsme vyšli poslední kopeček ulicí Ke Hradu, ukázala se nám Praha v celé své kráse. To byl, pane, výhled! Ještě foto s hradní stráží a po důkladné bezpečnostní kontrole můžeme vejít do areálu Pražského hradu. Hned za vstupem, na schodech IV. nádvoří, byla poslední zastávka na občerstvení a odpočinek. Teď nás čekala prohlídka Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Prošli jsme ji celou, obdivovali krásná vitrážová okna, Císařskou kapli s hrobem sv. Víta, hrob Jana Nepomuckého i Svatováclavskou kapli. Také jsme navštívili Starý královský palác a v něm Vladislavský sál, Sněmovnu a mohli se podívat na kopie korunovačních klenot. Pak jsme prošli Zlatou uličkou, kde jsme si z kohoutku doplnili zásoby pitné vody, a přes Daliborku a Svatováclavskou vinici jsme sešli ke stanici metra Malostranská. Další atrakcí byly pro děti jezdící schody a jízda metrem. Prohlídku Prahy jsme zakončili u pomníku sv. Václava na Václavské náměstí. Tam jsme se také rozloučili s naším průvodcem po Praze, panem Tylečkem z CA Futura, kterému moc děkujeme za skvěle připravený program, díky kterému se nám výlet povedl. Čekání na nádraží nám zpříjemnil pianista, který nám skvěle zahrál a mladík, který žongloval s míčky. Došlo i na zbylé zásoby jídla z domova. Vlak přijel přesně a my se po malé exkurzi vagónů usadili na svá místa. Kdo by čekal, že děti budou po celodenním chození unavené, hodně by se spletl, ve vlaku opět ožily, vyprávěly si zážitky, ukazovaly nakoupené cennosti, hrály hry a cesta nám opět rychle utekla. V Jaroměři na nás už čekali rodiče, kteří nás odvezli domů. Myslím, že výlet se nám i díky krásnému slunečnému počasí vydařil a budeme na něj dlouho vzpomínat.
Fotky z výletu zde: https://dzimma.rajce.idnes.cz/VYLET_DO_PRAHY/#